Baňkování

Jedná se o přikládání nádob různé velikosti -baněk -na různé části těla. Před přiložením baňky na kůži je nutno v baňce vyvolat podtlak, což se dá udělat buďto vyhořením kyslíku nebo vakuovou pumpičkou. Toto se děje na kůži na předem vhodně zvoleném místě. Dojde k přisátí baňky na kůži a ,,vcucnutí" kůže do baňky, kde pak kůže tvoří větší či menší kopeček (podle intenzity podtlaku a sání). Kůže pod baňkou se zpravidla zbarví do červenofialova v důsledku popraskání drobných vlásečnic. Baňky se ponechávají na místě různě dlouhou dobu podle účinku, který chceme vyvolat (stimulaci nebo naopak zklidnění) - od 5minut až do půl hodiny. Po odstranění baněk zůstávají na kůži typické menší či větší krevní podlitiny, které ale do týdne mizí a tak se dá seriozně říci, že baňkování nemá žádné vedlejší účinky.
Podle vědeckého vysvětlení se jedná o efekt krátkodobě přiloženého škrtidla, které pak po uvolnění vyvolá zvýšené prokrvení ošetřovaného místa. Tímto se dají léčit především bolesti zad, ale i například záněty průdušek a plic (když se baňky přiloží na přidruženou reflexní zónu těla). Podle alternativní medicíny se efekt baněk vysvětluje tak, že dochází k vysávání škodlivin z těla klienta. Podle tradiční čínské medicíny jde o rozhýbání vitální síly čchi a krve, čímž mizí bolest, léčí se zánět a mnohá jiná onemocnění. Pomocí baňěk lze mnoha zákazníkům pomoci od různých potíží, s nimiž si vědecká medicína neví rady anebo k jejich léčbě používá agresivní léky s nebezpečnými vedlejšími účinky. Široká veřejnost si už nebezpečí pojídání množství léků začíná uvědomovat a shání proto čím dál častěji přírodní metody léčby bez vedlejších účinků, k nimž právě baňkování patří.